Postní neděle - jejich názvy

Postní neděle - jejich názvy

Během postního období prožíváme šest postních nedělí, které mají své názvy:

První postní neděle - Invocavit - podle vstupní antifony “Invocavit me et ego exaudiam eum” = Bude ke mně volat a já ho vyslyším. Povolal mne.

Druhá postní neděle - Reminiscere - podle vstupní antifony “Reminiscere miserationum tuarum, Domine” - Pane, rozpomeň se na své slitování, na své milosrdenství.

Třetí postní neděle - Oculi - podle vstupní antifony “Oculi mei semper ad Dominum” - Mé oči stále vyhlížejí Pána.

Čtvrtá postní neděle - Laetare - podle vstupní antifony “Laetare Jerusalem” - Raduj se, Jeruzaléme.

Pátá postní neděle - Judica - podle vstupní antifony “Iudica me Deus” - Zjednej mi právo, Hospodine.

Šestá postní neděle - Květná, Palmarum.

V lidové tradici jsou postní neděle pojmenované také jako Černá (Fialová), Pražná, Kýchavá, Družná, Smrtná a Květná.

Černá (fialová) neděle

První postní neděle. Černou nedělí je nazývána podle černého oděvu žen, který nosily kvůli nastalé postní době, Fialová podle fialové liturgické barvy.

Kromě toho se užívají i pojmenování Liščí, Pučálka, Pytlová. Liščí neděle je odvozena od zvyku, kdy hospodyňky pekly preclíky a zavěšovaly je na stromky. Dětem se pak vyprávělo, že je nadělila liška. Název Pučálka se pojí s typickým pokrmem z praženého hrachu. Pučálka se však nazývala i masopustní maškara vystrojená do oděvu z hrachoviny, která vcházela do stavení a pro zajištění bohaté úrody rozhazovala po světnici zrna hrachu.

Pražná neděle

Druhá postní neděle se nazývá podle pokrmu z pražených naklíčených zrn.

Někdy se tato neděle označuje jako sazometná. Už svým názvem evokuje dobu smýčení, čištění, úklidu, kterému se hospodyňky věnovaly.

Kýchavá neděle

Pokud tento den třikrát za sebou kýchnete, máme pro vás dobrou zprávu - dle pověry byste si po celý rok měli užívat pevného zdraví. Jiná verze: Lidé se obávali, aby během dne nekýchli, protože věřili, že kýcháním začíná mor. V historii se tuto neděli také vzpomínalo na oběti moru.

Družebná neděle

Přátelé se scházejí ke společnému posezení. Při těchto setkáních se konzumovaly typické koláče zvané "družbance". V tento den se také chodívalo na námluvy - družba se ženichem šli do domu, kam chtěli na velikonoční pondělí přijít požádat o nevěstu.

Smrtná neděle

Konává se rituál vynášení smrti a donášení nového léta. Morana - Smrtka bývá zhotovená ze slámy, ustrojená do ženských šatů a upevněná na velkou dřevěnou tyč. Lidé do ní vtělili vše zlé, co zima přinesla. Obejde se s ní celá vesnice, pak se v některých oblastech pálí na ohni, jinde se vhazuje do vody. Poté se nazdobí léto, jinde též líto, které tvoří smrček zdobený vejci a mašlemi, a chodí se s ním koledovat.

Květná (pašijová) neděle, také zvaná Beránková, Palmová

Týden před Velikonocemi je ve znamení Květné neděle = den před nastávajícím pašijovým týdnem. Zelené ratolesti nebo proutky "kočiček"se žehnají v kostele. V některých oblastech se větvičky jívy svazují do velkých svazků zvaných "palmy", obdobné pugétky se podle krajových zvyklostí nazývají též "košťata", "ráhna" či "jehnídy".

K tvorbě článku byly použity tyto zdroje:

LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky. Praha : Lidové noviny, 2004. 342 s.

VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. Praha : Albatros, 2004. 370 s.